Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Rozšiřování EU, Euroústava, Evropská komise, Aktuality …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,
přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.
Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:
Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.
Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.
Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá
DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA
www.klubevropanu.cz
ROZŠIŘOVÁNÍ EU
EU vyhlásila STOP dalšímu rozšiřování
Evropská komise nepočítá v nejbližších letech s dalším rozšiřováním Evropské unie. Vyplývá to ze zprávy hodnotící vstupní rozhovory se současnými kandidátskými zeměmi. Komise rovněž zdůraznila, že unie musí před dalším rozšířením zreformovat své instituce.
EU nyní vede vstupní rozhovory jen s Tureckem a Chorvatskem, ale hodnotící zpráva v pasážích týkajících se těchto států žádná data neuvádí. Zatímco v případě Turecka se všeobecně předpokládá, že se bude jednat aspoň o deset let, Chorvatsko si dělá naděje na relativně rychlý vstup.
Evropská komise však uvedla, že příští rok musí Chorvatsko urychlit reformy a bude-li se mu dařit, mohou poté jednání \“pokračovat dobrým tempem\“.
Než bude další země připravena se připojit k Evropské unii, mělo by být dosaženo reforem unijních institucí, zdůraznila komise. Schopnost EU přijmout nové členy a současně zachovat tempo integrace bude v budoucnu ještě důležitější, uvádí zpráva a připomíná také financování budoucích rozšíření.
Reformu institucí po rozšíření unie o Bulharsko a Rumunsko 1. ledna 2007 řešila evropská ústava, kterou zamítli loni v referendu Francouzi a Nizozemci. Předpokládá se, že jednání o nástupci ústavy, který by řešil i reformu institucí, potrvají aspoň do konce roku 2008.
Španělsko Bulhary a Rumuny nechce na svém pracovním trhu, Itálie je ochotná spolupracovat s Rumuny
Po Velké Británii a Irsku se také Španělsko rozhodlo omezit pracovníkům z Bulharska a Rumunska vstup na svůj pracovní trh.
Týden po oznámení Velké Británie a Irska, že omezují přístup na pracovní trh bulharským a rumunským pracovníkům, následovala příklad těchto zemí také vláda Španělska. Barcelona již v minulosti uplatnila dvouleté přechodné období pro volný pohyb pracovníků ze zemí předcházejícího rozšíření a stejnou politiku uplatní a v případě Bulharska a Rumunska.
Podle španělské vlády v současné době žije ve Španělsku okolo 400.000 Rumunů a 160.000 Bulharů, z čehož asi jen polovina legálně, a politika otevřených dveří znamenala automatickou legalizaci všech imigrantů, kteří v zemi už žijí. Z důvodu jazykové podobnosti se předpokládá, že se Španělsko a Itálie stanou důležitými destinacemi pro imigranty, především pro pracovníky z Rumunska.
Bulharsko a Rumunsko vstoupí do Evropské unie v lednu 2007. V současné době jim plánují otevřít své pracovní trhy jen Česká republika, Estonsko, Finsko, Polsko, Slovensko a Švédsko. Podle aktuálních pravidel EU však Bulhaři a Rumuni mohou stále cestovat do členských států unie jako turisti a pracovat tam jako živnostníci. Rok 2006 byl v Evropské unii označen za \“evropský rok pracovní mobility\“.
Itálie pravděpodobně otevře svůj trh práce pouze občanům Rumunska, ovšem pod podmínkou, že bude Bukurešť souhlasit se spoluprácí v boji proti organizovanému zločinu. Odlišné podmínky budou však platit pro pracovníky z Bulharska. Pět týdnů před vstupem Rumunska do EU se předpokládá, že v Itálii je zaměstnaných více než 200.000 pracovníků z této balkánské země. Po vstupu Rumunska je možné, že se do Itálie a Španělska rozhodne dočasně emigrovat o mnoho více lidí. Kvůli podobnosti jazyků a kultuře těchto zemí, stejně tak kvůli rozhodnutí vlád EU 15 nezpřístupnit své pracovní trhy občanům nových členů Unie, se zmiňované dva státy staly nejčastější destinací pro Rumuny hledající práci v zahraničí.
V Itálii, která má s domácím organizovaným zločinem enormní problémy, jsou Rumuni často zapojeni do trestných činů drogového dealerství a prostituce, zejména v severních částech země, kde je vliv italské mafie menší než na jihu.
EUROÚSTAVA
Evropští socialisté chtějí oživit euroústavu
Evropští socialisté přijali plán na oživení Ústavní smlouvy EU. Od německého předsednictví budou žádat, aby stanovilo \“cestovní mapu\“ pro záchranu dokumentu.
Debatu o euroústavě nedávno opět oživily názory pravděpodobně hlavního kandidáta francouzské pravice na post prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové. Liberální poslanec Andrew Duff zase prezentoval svůj \“plán B\“ záchrany euroústavy.
V době setkání v Nantes (19. – 20. října) se Fórum předsedů sociálních a sociálně-demokratických stran zavázalo oživit znovu Evropskou ústavu.
Předseda sociální skupiny v EP Martin Schultz řekl: \“(Institucionální) reformy jsou potřeba, abychom zabezpečili správné fungování rozšířené Evropy. Bez těchto reforem nemůže dojít k dalšímu rozšiřování.\“
Fórum podpořilo myšlenku, aby se Německo, které bude půl roku předsednickou zemí EU v prvním pololetí roku 2007, zavázalo předložit \“cestovní mapu\“ oživení euroústavy. Francie bude zodpovědná za její implementaci v době svého vlastního předsednictví v roce 2008.
Setkání se zúčastnila také Margot Wallströmová, komisařka pro komunikaci mezi institucemi EU. Zdůraznila potřebu zapojit do procesu občany \“Nemůžeme si dovolit opět selhat,\“ řekla.
Předseda Sociální skupiny v EP Martin Schultz řekl: \“Národní státy dnes nemohou samostatně ustát obrovské výzvy řízení energetiky, vývoje špičkových technologií, nebo kontroly migračních toků. Z těchto všech důvodů potřebujeme Evropu a potřebujeme rámec. Smlouva z Nice tímto rámcem není.\“
Komisařka pro komunikaci Margot Wallströmová zdůraznila: \“Je nevyhnutelné zapojit do tvorby nového evropského projektu občany. Musíme je přesvědčit o potřebě reformy.\“
Starosta Nantes, francouzský socialista Jean Marc Ayrault, řekl: \“Podle mého názoru musíme přednostně najít cestu z tohoto období nečinnosti a přemýšlení a definovat iniciativy, které rozpletou hlavolam.\“
Předseda EK José Manuel Barroso podtrhl potřebu institucionálních změn a propagoval myšlenku uchování institucionálních změn obsažených v euroústavě. Kriticky se však vyjádřil k pozměňování textu jako \“Ústava\“.
Německá kancléřka Angela Merkelová přislíbila, že německé předsednictví bude iniciovat řešení institucionálních otázek. Podle ní text musí být něčím, co si zaslouží jméno Ústava a ne jen sbírkou pravidel.
EVROPSKÁ KOMISE
EK oznámila politické priority pro rok 2007
Mezi nejdůležitější úkoly patří solidarita, prosperita, bezpečnost a
silnější hlas EU ve světě.
Evropská komise představila pracovní program, v němž definuje své priority pro rok 2007. Komise věří, že program posune strategii zjednodušení regulace do nové fáze tím, že identifikuje iniciativy na zjednodušení i úplné stáhnutí části zatím nepřijatých regulací. Poprvé se také do programu dostala i lepší komunikace s občany.
Kabinet předsedy José Manuela Barossa si do rámce zvýšení solidarity, prosperity, bezpečnosti a zlepšení pozice EU ve světě, vytkl například nutné vydání prvního evropského Strategického energetického přehledu či vydání Zelené knihy o klimatických změnách a perspektivách spolupráce do roku 2012.
Za velmi důležité komise považuje také modernizaci evropského hospodářství a zlepšení řízení migračních toků. Plánuje také předvést Bílou knihu o zdravotní strategii či strategický návrh pro oblast sociálních služeb. Barossův tým chce v roce, kdy EU oslaví své padesátiny vypracovat i pravidelný roční dokument o strategii rozšiřování či vylepšit strategii o přístupu na trh. V rámci zahraničních vztahů bude pro EK nejdůležitější posílení sousedské politiky, které bude záviset především na pokroku v jednáních s hlavními strategickými, kterými jsou Rusko, Čína a Ukrajina.
Zastoupení Evropské komise povede Moozová
Zastoupení Evropské komise v České republice má novou vedoucí. Stala se jí právnička a diplomatka Irena Moozová.
Třiačtyřicetiletá Moozová, která do konce srpna pracovala v českém zastoupení při UNESCO, nahradila Kateřinu Thompsonovou. O funkci se mimo jiné ucházeli Lucie Pilipová či diplomaté Pavel Kubernát a Jiří Šitler
EK posiluje boj proti terorismu
Evropská komise 26. října oznámila, že vyhradila 9 milonů eur na financování konkrétních opatření proti teroristickým útokům. Mezi opatřeními je ochrana kritické infrastruktury, zastavení financování terorismu, nebo zabránění teroristům v zisku výbušných látek.
Komisař Franco Frattini oznámil tyto kroky v rámci druhé finanční podpory tohoto druhu od přijetí \“Pilotního projektu boje proti terorismu\“ v září 2005. Kroky financované v rámci tohoto projektu posílí schopnost Evropské unie odpovědět efektivně na teroristické útoky tréninkem zásahového personálu a identifikováním klíčových cílů a správných nástrojů na ochranu občanů,\“ řekl komisař.
EK rozhodla, že program \“Prevence, připravenost a management následků terorismu a jiných bezpečnostních rizik\“ bude pokračovat i po roce 2007 s rozpočtem zhruba 137 milionů eur na sedmileté období 2007-2013.
AKTUALITY
Rouček zvolen prvním místopředsedou zahraničního výboru v EP
Český europoslanec Libor Rouček (ČSSD) se stal novým prvním místopředsedou zahraničního výboru Evropského parlamentu. Zahraniční výbor patří v EP k nejdůležitějším; jeho předsedou je německý europoslanec Elmar Brok (CDU).
Nejvýše postaveným Čechem v EP nadále zůstává místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký (ODS). Češi mají v EP celkem 24 poslanců z celkových 732. Místopředsedové výborů jsou čtyři z nich – Petr Duchoň (ODS, výbor pro rozpočtovou kontrolu), Miloslav Ransdorf (KSČM, průmyslový výbor), Zuzana Roithová (KDU-ČSL, výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele) a právě Rouček.
Sociální výdaje v Evropské unii rostou
Podle údajů Eurostatu vynaložily členské státy EU na sociální dávky 28 % HDP. To znamená, že 25 států Evropské unie se blíží k hodnotám z roku 1993, kdy 15 tehdejších členských států EU vydalo na sociální dávky 28,7 % HDP. Přesto však 15 „starých“ členských států vynakládá v průměru o zhruba 10 % HDP více než deset nových členů, jsou-li výdaje vyjádřeny procentním podílem na HDP. Tento rozdíl je dokonce ještě výraznější při vyjádření v paritě kupní síly, které bere v potaz také rozdíly mezi nákupními cenami v jednotlivých zemích.
EU: Slovinsko je na přijetí eura dobře připraveno
Slovinsko přijme euro 1. ledna 2007 a bude tak první z deseti nových členů EU, vesměs bývalých komunistických zemí, které jednotnou měnu převezmou. Slovinsko je na lednový vstup do eurozóny připraveno dobře, mělo by však více přesvědčovat obyvatelstvo o tom, že zavedení eura nepřinese růst cen. Počet členů eurozóny se tak zvýší na 13.
Slovinsko zatím jako jediná nová země EU splnila přísná kritéria inflace, rozpočtového deficitu, veřejného dluhu, úrokových sazeb a kurzové stability. Spolu s ním žádala o členství Litva, její žádost však byla zamítnuta, protože země těsně nesplnila kritérium inflace. Přípravy na zavedení eura postupují dobře i na Kypru a Maltě. Tyto země chtějí vstoupit do eurozóny v lednu 2008. V roce 2009 je rozhodnuto přijmout euro Slovensko. Kvůli vysokým rozpočtovým deficitům letos opustily plány na přijetí eura v roce 2010 Česká republika a Maďarsko, zatímco Polsko si zatím žádný termín nestanovilo. Termíny pro vstup do eurozóny odložily na dobu kolem roku 2010 Estonsko a Lotyšsko, které původně měly ambici převzít euro již příští rok.
České vinice čekají milionové eurodotace
Více než 80 milionů korun dostanou čeští vinaři od Evropské unie pro roky 2006 a 2007. Peníze jsou určené především na restrukturalizaci, tedy například omlazení či změnu odrůd na vinicích. V Čechách se to týká asi 1200 hektarů zemědělské půdy. EU na dotacích pro vinaře rozdělí celkem 450 milionů eur (necelých 13 miliard korun). Čeští vinaři jsou s výší dotace spokojeni.
CVVM: Téměř dvě třetiny Čechů důvěřují Evropské unii
Z mezinárodních institucí se největší důvěře těší Organizace spojených národů, nejméně lidé v ČR věří Severoatlantické alianci. Zářijový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se zabýval důvěrou lidí v mezinárodní instituce. U všech sledovaných institucí (Organizace spojených národů, Evropská unie a NATO) převažuje u dotázaných respondentů důvěra nad nedůvěrou.
Největší důvěru vyjádřili dotázaní OSN (61 procent) oproti 25 procentům, která společenství Spojených národů nevěří. Evropská unie se těší důvěře 58 procent dotázaných vůči a nedůvěřujících v tomto případě bylo 35 procent. Nejnižší obliby však dosáhla Severoatlantická aliance, které důvěřuje 48 procent vůči téměř dvěma pětinám (38 procent) nedůvěřujících. Všem mezinárodním organizacím poněkud častěji nedůvěřují respondenti, kteří svou životní úroveň označili za špatnou. \“Spíše\“ nedůvěru ve vztahu k Evropské unii pak častěji vyjadřovali lidé bez maturity a vyučení. Muži více než ženy \“rozhodně\“ důvěřují NATO.
Vystaveno: 28. 11. 2006
Vystavila: K. Rýparová