Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Finanční perspektiva, Ústavní smlouva, Podpora venkova, Aktuality, Europass … FINANČNÍ PERSPEKTIVA
Rozpočtová jednání nebyla úspěšná
Na zasedání Evropské rady v Bruselu nejvyšší představitelé členských zemí nedosáhli shody na mantinelech pro evropský rozpočet v letech 2007 –2013.
I po mnohahodinových jednáních a hledání kompromisu zůstal na stole nevyřešen hlavní problém: požadavek na zmrazení britské slevy z rozpočtu na straně jedné a podmínka Británie vzdát se slevy pouze, pokud budou seškrtány výdaje na zemědělství, na straně druhé.
Nakonec však kromě Velké Británie své “ne” navrhované finanční perspektivě řekly ještě i další čtyři země: Nizozemí, Švédsko, Španělsko, a překvapivě i Finsko.
Zamítnutí finanční perspektivy a oddálení přijetí může negativně dopadnout především na nové členské země, které velkou část peněz čerpají z prostředků na strukturální politiku. Prostředky ze strukturálních fondů jsou přísně programově a projektově vázány a zpožděná příprava projektů může vést k tomu, že Česká republika a další země nevyčerpají celou dostupnou částku – pro ČR zhruba 90 miliard korun ročně. I proto se nové členské země rozhodly na poslední chvíli na summitu pro gesto, které mělo prolomit ledy a přinutit ke kompromisu především Británii a Nizozemí. Nabídly vzdát se části prostředků na strukturální politiku, pokud to přispěje k všeobecné dohodě.Ani toto gesto, ani jiné návrhy nakonec neobstály.
V následujícím půl roce bude Unii předsedat Velká Británie, která bude mít velký zájem na otevření debaty o snížení výdajů na zemědělství. Většina expertů se shoduje na tom, že otevření debaty o zemědělství narazí na nepřekonatelný odpor především ze strany Francie. Dohody se tak s největší pravděpodobností podaří dosáhnout až na jaře 2006 pod předsednictvím Rakouska.
ÚSTAVNÍ SMLOUVA
Ratifikace ústavní smlouvy podle očekávání prodloužena
Evropská rada rozhodla podle očekávání prodloužit ratifikační lhůtu pro ústavní smlouvu. Měla by začít diskuse s veřejností o důsledcích francouzského a holandského referenda. Výsledky diskuse s občany má vyhodnotit summit konaný příští rok v červnu. V té době budou EU předsedat Rakušané.
Podle premiéra Jiřího Paroubka některé vlády, které nemají s ratifikací problém, mohou pokračovat podle plánu; další, jež potřebují najít vnitřní politický konsenzus, ratifikaci odsunou. Pro ČR mu připadá vhodný termín na přelomu let 2006 a 2007.
Předseda EK José Barroso řekl: „Summit znovu potvrdil, že není alternativy k ústavní smlouvě, nikdo nežádal znovu o ní začít vyjednávat.“
Fakt, že je ratifikace prodloužena, musí zvážit především země, kde se má referendum konat již zanedlouho – patří mezi ně Lucembursko, které referendum naplánovalo již na 10. července a Dánsko, kde se má lidové hlasování konat 27. září. Na podzim chtěli hlasovat také Poláci a Irové. Předsedající lucemburský premiér Jean-Claude Juncker nechal na parlamentu své země, zda využije summitového usnesení a referendum odloží. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen naopak již před summitem ohlásil, že jeho země referendum odsune. Polský premiér Marek Belka potvrdil, že referendum nadále plánuje na letošní říjen. Odložení podzimního referenda zvažuje i Irsko.
Zdroj: www.euroskop.cz
Lucembursko bude ve schvalování ústavy pokračovat
Lucemburské politické špičky, i přes dohodu Evropské rady o prodloužení lhůty na ratifikaci euroústavy, rozhodly o uskutečnění plánovaného referenda, které se má konat 10. července. \“Všechny strany, které jsou zastoupeny v parlamentu, zastávají názor, že je třeba pokračovat a požádat Lucemburčany, aby 10. července o smlouvě hlasovali,\“ sdělil generální tajemník Demokratické strany Lucemburska Henri Grethen.
Počet lucemburských odpůrců evropské ústavní smlouvy v poslední době klesá. Podle posledního průzkumu veřejného mínění, který v Lucembursku proběhl 9. června by \“ne\“ evropskému dokumentu řeklo 45 procent obyvatel. Jejich počet se proti květnu snížil o 4 procenta. Ústavu nyní podporuje 55 procent Lucemburčanů.
Evropská ústava byla ratifikována v téměř polovině členských zemí. Dokument postupně schválili v Litvě, Maďarsku, Slovinsku, Španělsku, Itálii, Řecku, na Slovensku, Rakousku, Německu a Lotyšsku. Německá ratifikace po schválení v parlamentu stále čeká na podpis prezidenta. V Belgii se po schválení v tamním parlamentu bude hlasovat ještě v regionálních sněmech.
Proces ratifikace byl prozatím odložen v Británii, Dánsku, ČR, Finsku, Irsku, Portugalsku, Švédsku a Polsku. Kromě Lucemburska bude ve schvalovacím procesu i nadále pokračovat Estonsko, Kypr a Malta.
Česká vládní kampaň o EU se změní
Nově vytvořený Odbor informování o EU na Úřadu vlády, který má zodpovídat za kampaň k evropské ústavní smlouvě, bude zřejmě více obecně informovat o Unii.
Vláda se prostřednictvím informační kampaně, která měla původně informovat občany o „ústavní smlouvě pro Evropu“ zaměří především na zvyšování povědomí o EU. „Na ústavní smlouvě se dokázalo, že informační deficit o EU je třeba i ve Francii obrovský. To by se u nás nemělo stát,“ řekla Petra Mašínová, ředitelka Odboru informování o EU.
Vláda původně na kampaň k evropské ústavní smlouvě vyčlenila 80 milionů korun pro tento rok a 120 milionů pro rok následující. Kampaň ale ještě zahájena nebyla. Odbor informování o EU chce např. zkoordinovat současné zdroje informací o EU – server euroskop.cz, telefonní infolinku 800 200 200 a informační středisko o EU.
PODPORA VENKOVA
Ministři zemědělství členských zemí EU se dohodli na budoucí podpoře venkova
Ministři zemědělství členských zemí EU se v Lucemburku dohodli na pravidlech, podle kterých se budou v rozpočtovém období 2007-2013 čerpat prostředky na rozvoj venkovských oblastí. Ministři pravidla přijali jednomyslnou shodou.
Nově přijatá pravidla budou jednodušší než současná. Spravovat zemědělské finance totiž bude pouze jediný fond. Podle nového plánu by unie v letech 2007 až 2013 měla na venkovskou pomoc vynaložit celkem 88,7 miliard eur. Výše částky se ovšem může ještě změnit v závislosti na dohodě o celkovém rozpočtu unie. ČR letos na rozvoj venkova pravděpodobně získá 8 miliard korun, od roku 2007 by se tato suma měla zdvojnásobit.
Pro ČR je podle ministra zemědělství Zgarby pozitivní, že přinejmenším do roku 2010 by se nemělo měnit zařazení do kategorie méně příznivých oblastí pro hospodaření farmářů. Změnu těchto podmínek požadoval Evropský parlament. Změnou zařazování by například Česká republika, kde do klasifikace znevýhodněné oblasti spadá téměř 55% zemědělské půdy, přišlo až o polovinu těchto dotací, které celkově dosahují 3,1 miliardy korun.
Pro Českou republiku je také výhodná úprava podmínek pro podniky, které mohou požádat o podporu EU. Bude se nadále jednat o firmy s nejvýše 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun). Původně byla hranice vymezena na malé firmy s nejvýše 50 zaměstnanci a ročním obratem do deseti milionů eur. Evropská komise bude také neplátcům daně z přidané hodnoty uznávat tuto položku jako odečitatelnou. Jinak by se o DPH prodražovaly samotné projekty i míra jejich spolufinancování.
AKTUALITY
Většina Čechů je se členstvím v EU spokojena
Většina Čechů je spokojena s členstvím země v Evropské unii. Spokojenost s tím, že se Česká republika stala členem Evropské unie, vyjádřily téměř dvě třetiny (64 %) obyvatel naší země starší 15 let. Naopak nespokojenost s touto skutečností pociťuje pouze pětina občanů (22 %). Všeobecně se tak zlepšil názor veřejnosti, když ještě loni v březnu se členství v EU zamlouvalo 57 procentům dotázaných.
Spokojenost občanů ČR se členstvím v EU
* spokojeni 64%
* nespokojeni 22%
* neví 14%
Na členství v EU Češi zdaleka nejvíce oceňují otevření hranic, bezproblémové cestování a volný pohyb (42%). Asi pětina respondentů chválí nové pracovní příležitosti, které se členstvím v EU Čechům otevřely. Zhruba desetina lidí uvedla jako přínos volný pohyb zboží a fakt, že jsme součástí většího celku a otevíráme se světu.
Zhruba jeden člověk z deseti ovšem uvedl, že členství v unii nepřineslo Česku žádné výhody, pouze nepříjemnosti. Jako největší nevýhodu lidé vnímají nutnost podřídit se někdy rozhodnutí jiných. S tímto názorem se prezentovala třetina dotázaných. Další nevýhody členství v EU vidí Češi v poklesu životní úrovně obyvatel nebo v negativních dopadech na české zemědělství. Necelá desetina obyvatel České republiky starších 15 let se domnívá, že vstup České republiky do Evropské unie přináší negativní ekonomické důsledky, například krach českých firem, které neobstály v konkurenci firem z jiných států, a v důsledku toho i rostoucí nezaměstnanost. Stejný podíl občanů ale uvedl, že na členství naší země v Evropské unii jim nevadí vůbec nic.
Pracovní doba se zatím zkracovat nebude
Rada EU se opět neshodla na omezení délky pracovní doby. Ministři práce a sociálních věcí EU na svém zasedání Rady EU neschválili návrh směrnice o omezení pracovní doby. Návrh, který vypracoval komisař Vladimír Špidla, počítal s tím, že lidé v EU mají pracovat nejdéle 48 hodin týdně. Toto omezení existuje již dnes, ale současná směrnice umožňuje výjimky, které se Špidlův návrh snažil odstranit. Evropský parlament ho sice schválil již v květnu, ale Rada EU ho v současné podobě nedokáže odsouhlasit. Proti omezení pracovní doby je zejména Velká Británie, Nizozemí a většina nových členských zemí. Největšími zastánci směrnice jsou naopak Francie a Španělsko. Pozice České republiky je někde uprostřed.
Jednání se teď pravděpodobně vrátí na technickou úroveň a k Radě se dostane až když bude naděje na nějaký posun. Podaří-li se na dalším zasedání najít kompromis v otázce výjimek, přijetí zbytku bodů směrnice by nemělo představovat zásadní rozpory a připomínky členských zemí.
EUROPASS
\“EUROPASS\“ je identifikační karta, která obsahuje údaje o dosaženém vzdělání získaném jak doma, tak v zahraničí a seznam různorodých schopností a dovedností, které jednotlivec získal. EUROPASS se stane evropským \“zlatým standardem\“ pro vzdělání jakéhokoliv druhu a také pomůže dát představu o držitelově sociální způsobilosti.
EUROPASS vytyčuje pomocí standardizovaného osobního dokumentu schopnosti a dosažené dovednosti pro mládež i dospělé po celé Evropě. Na formátu A5 bude EUROPASS nejen seznamem praktického vzdělání, které jednotlivec absolvoval kdekoli v Evropě, ale bude zde také uveden čas strávený ve škole a studiem, jazykovými kurzy a dalšími vzdělávacími a tréninkovými aktivitami. O EUROPASS může zažádat mládež i dospělí prostřednictvím internetu nebo přímo poslat žádost na národní kontaktní centra, která jsou v každém členském státě. U nás je to České národní centrum EUROPASS, Weilova 1271/6, Praha 10,
www.europass.cz.
EUROPASS pomůže také jedincům lépe uplatnit jejich schopnosti efektivněji na trhu práce. Zkušenosti a kvalifikace budou moci být srovnávány pomocí jediného dokumentu, bez toho, aby musely být standardizovány vzdělávací systémy. EUROPASS je zdarma a může být užíván kýmkoli.
Europass zahrnuje těchto pět dokladů:
* Europass – životopis
* Europass – doklad o mobilitě
(pro dobu vzdělávání v jiných zemích)
* Europass – dodatek k diplomu
(pro vysokoškolské zkoušky)
* Europass – jazykové portfolio
(pro jazykové znalosti)
* Europass – dodatek k osvědčení
(pro odborné vzdělání)
Občané přitom mohou při ucházení se o práci používat nezávazně jednotlivé doklady Europassu nebo celý soubor Europassu.
Zdroj: Evropské listy