Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Pracovní trh EU, Rozpočet EU, Euroústava, Aktuality. …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,
přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.
Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:
Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.
Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.
Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá
DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA
www.klubevropanu.cz
PRACOVNÍ TRH EU
EK stanovila nové limity pro zaměstnávání žen
Evropská komise navrhla nové administrativní zdroje, které by měly přispět k vyšší míře najímání žen nejen na vyšší manažerské posty. Nové opatření je součástí politiky EK, která by měla zaručovat rovné příležitosti mužů a žen v Evropě. Návrh přichází po smíšených výsledcích z roku 2005.
Ženy musí letos podle nového návrhu tvořit nejméně 25 procent veškerých náborů a jmenování na seniorské manažerské posty. Kvóta pro střední manažerské posty je ještě o 5 procent vyšší. Novou iniciativu novinářům představil místopředseda Evropské komise Siim Kallas. Ten také doufá, že v letošním roce v rámci \“nemanažerských\“ postů budou polovinu nových zaměstnanců tvořit ženy.
V roce 2005 byl limit, který stanovoval minimální procento žen (20 %) pro seniorské manažerské posty překročen o 12,8 procenta. Naopak v rámci středních manažerských postů třicetiprocentní hranice překročena nebyla. Bylo zaměstnáno 24,4 procent žen.
Nizozemsko svůj pracovní trh nováčkům EU zatím neotevře
Nizozemsko svůj pracovní trh pro pracovníky z nových členských zemí Evropské unie od května neotevře. Holandská vláda sice navrhla otevření trhu pro pracovníky z osmi nových členských zemí od 1.ledna 2007, narazila však na odpor vládních křesťanských demokratů i opoziční Labouristické strany, které žádají dodatečné záruky, že noví pracovníci budou respektovat holandské platové pravidla a tím nebudou představovat nekalou konkurenci pro domácí pracovní sílu.
V současnosti mohou pracovníci z nových členských zemí získat pracovní povolení v Nizozemsku pouze v těch sektorech, které trpí nedostatkem domácích pracovníků. Vláda má v horizontu jednoho roku v plánu uvolnění těchto kvót. I tato otázka ovšem v nizozemském parlamentu podléhá kritice. Současné rozhodnutí Haagu je ovšem takové, že hodlá současné restrikce podržet. Toto stanovisko předá Evropské komisi.
Dvanáctka „starých“ členských zemí EU má Evropské komisi do 1. května oznámit, zda budou přechodná omezení uplatňovat i v následujících třech letech. Současná situace v souvislosti s pracovním trhem vypadá v původní patnáctce EU následovně:
Současný pracovní trh v původních 15 zemích Evropské unie
(před rozšířením 1. května 2004)
Belgie – omezení budou uplatňovat další 3 roky
___________________________________________________
Dánsko – v následujících 3 letech postupně otevře trh práce
___________________________________________________
Finsko – omezení zruší od 1. května 2006
___________________________________________________
Francie – postupně otevře trh práce, otevře zejména sektory, které trpí nedostatkem pracovní síly
___________________________________________________
Irsko – omezení neuplatňují od 1. května 2004
___________________________________________________
Itálie – zatím se nevyjádřili
___________________________________________________
Lucembursko – zatím se nevyjádřili
___________________________________________________
Německo – omezení budou uplatňovat další 3 roky
___________________________________________________
Nizozemsko – rozhodnutí o zrušení omezení nechá na konec roku 2006
___________________________________________________
Portugalsko – omezení zruší od 1. května 2006
___________________________________________________
Rakousko – omezení budou uplatňovat další 3 roky
___________________________________________________
Řecko – zatím se nevyjádřili
___________________________________________________
Španělsko – omezení zruší od 1. května 2006
___________________________________________________
Švédsko – omezení neuplatňují od 1. května 2004
___________________________________________________
Velká Británie – omezení neuplatňují od 1. května 2004
___________________________________________________
ROZPOČET EU
EU loni vyčerpala téměř celý rozpočet
Evropská unie spotřebovala loni 99 procent svého rozpočtu. Podle Evropské komise zůstane nevyužito pouze 1,077 miliardy eur. Zástupci EK (Evropská komise) považují tento výsledek za výborný a svědčí to podle nich o tom, že při dobré správě prostředků je lze využít skoro beze zbytku. Podle mluvčího EK Roberta Soltyka tak nemůže obstát argument, že EU nepotřebuje více peněz, protože je stejně nedovede vstřebat.
Vedle zmíněného zbytku zaznamenala EU loni dodatečné příjmy 1,292 miliardy eur. Celkově činil rozpočtový přebytek 2,410 miliardy (při započítání rozdílu způsobeného směnným kurzem eura), které budou převedeny do letošního rozpočtu. Členské státy zaplatí o to menší příspěvky za rok 2006 – tato \“sleva\“ pro Českou republiku činí 22 milionů eur (šest miliard korun), pro Slovensko devět milionů a pro Německo 496 milionů eur. ČR loni odvedla do rozpočtu EU málo přes miliardu eur a letos má platit přibližně stejně.
Rozpočet EU musí být vždy a za všech okolností vyrovnaný, příjmy se musí rovnat výdajům. Deficit se nepřipouští a nevyužité peníze se vrací do státních rozpočtů.
Komise je spokojena, že se podařilo využít v podstatě všechny prostředky určené na zemědělství (zbylo jen 0,3 procenta z 48,51 miliardy eur) a na financování projektů z fondů pro chudší země a regiony (zbylo 0,2 procenta z 32,641 miliardy eur). Hodně nevyčerpaných peněz, celých 13,5 procenta, zůstalo v předvstupních fondech, což svědčí hlavně o malé schopnosti Rumunska a Bulharska předkládat projekty.
V rámci sedmiletého rozpočtového období byl rok 2005 z hlediska využití nejúspěšnější, sdělila EK. V roce 2004 se nespotřebovalo 2,737 miliardy eur, o rok dřív 5,47 miliardy a v roce 2001 dokonce 15 miliard eur.
EUROÚSTAVA
Rakousko chce \“oživit\“ euroústavu
Rozvířit stojaté vody, způsobit \“třeba jen skromný, ale nikoli bezvýznamný krok\“ chce Rakousko do konce svého předsednictví při oživování evropské ústavní smlouvy. Uvedla to ministryně zahraničí Ursula Plassniková, když oznamovala, že na poslední květnový týden svolala do Rakouska svých 24 kolegů na neformální schůzku. Poradí se na ní, co by se s ústavou dalo dělat, a připraví půdu pro červnový summit, který má toto téma jako hlavní náplň.
V příštích týdnech tomu bude rok, co Francouzi a po nich i Nizozemci v referendech odmítli smlouvu, kterou několik let pracně sestavovali politikové všech zemí nejdřív v Konventu a pak na mezivládní úrovni. V unii zavládla proto krize, na kterou vlády odpověděly vyhlášením \“přemýšlecího\“ období. Jeho první roční etapu mají nyní Rakušané vyhodnotit.
V Bruselu se s blížícím červnovým summitem spekuluje, co bude dál. Většina zasvěcených se domnívá, že rozhodující impulz ústavodárnému procesu dají Němci za svého předsednictví v první polovině příštího roku, a to ve shodě s novým francouzským prezidentem.
Vycházejí přitom údajně z přesvědčení, že ústavu nelze přijmout v podobě, jež byla odmítnuta v obou referendech, že je tedy třeba ji předělat a začít schvalovat nový text. Podle Sarkozyho poradce, europoslance a bývalého ministra Alaina Lamassoura by příští smlouva měla být \“kratší, zaměřená jen na klíčová institucionální ustanovení\“. Měla by z ní vypadnout Charta základních práv; některé prvky obsažené ve složité třetí části by však naopak měly zůstat zachovány, aby text dával smysl, řekl Lamassoure.
Tato koncepce také odpovídá postoji německého ministra zahraničí, podle něhož by měla vzniknout na základě stávajícího textu krátká \“základní smlouva pro Evropu\“. Byla by dokončena za německého předsednictví a její ratifikace by běžela do roku 2009.
AKTUALITY
EU si \“posvítí\“ na český trh s energiemi
Česká republika je jedním z členských států unie, proti nimž zahájí Evropská komise sankční proceduru kvůli porušení směrnic týkajících se trhu s energiemi. Brusel chce přezkoumat, zda české zákony dostatečně umožňují vstup cizích firem do tuzemských rozvodných sítí s elektřinou a zda je dodržován princip rovné soutěže.
Komise chce také zjistit, jaké jsou podmínky přístupu zahraničních zájemců k českým zásobárnám s plynem. Zajímat se bude i o to, proč Česko tyto podmínky dosud veřejně nepublikovalo, jak mu to ukládá příslušná směrnice. ČR tak podle deníku neunikne kritice Evropské komise, která se dnes zaměří na řadu členských států kvůli jejich odporu proti otevření domácích energetických trhů konkurenci.
Evropská komise prozatím jen vyzve českou vládu, aby na její otázky reagovala, a dá jí dva měsíce času na odpověď. Teprve pokud by byla s reakcí nespokojena, přišla by první hrozba pokuty a případné soudní dohry.
Bulharsko se přiblížilo vstupu do EU
Bulharský parlament schválil dodatky k ústavě, které mají pomoci zvýšit efektivitu bulharského soudnictví. Rozhodnutí bulharských poslanců má klíčový význam v souvislosti s ambicemi země na vstup do Evropské unie v roce 2007.
Na odsouhlasení ústavních změn, které mají zvýšit transparentnost soudů a prokuratury, se spojili zákonodárci socialisty vedené koalice s poslanci opozice, aby dosáhli potřebnou tříčtvrtinovou většinu ve 240 členném parlamentu.
Západní diplomati už delší dobu poukazují na neefektivnost bulharské justice, která podle nich vytváří atmosféru beztrestnosti a přispívá tak k vysoké míře korupce a organizovaného zločinu. Představitelé EU vyzývají Sofii, aby rozhodným způsobem řešila problémy soudního systému a zlepšila \“vládu zákona\“. V opačném případě Brusel v květnové hodnotící zprávě doporučí oddálení vstupu Bulharska do EU na rok 2008.
Předseda parlamentního klubu vládnoucích socialistů Michail Mikov označil rozhodnutí parlamentu za \“silný signál pro Evropu\“, který přichází ještě včas, aby se dostal do očekávané zprávy Komise
„.eu“: Nová evropská internetová doména je nyní k dispozici všem
Dne 7. prosince 2005 organizace EURid, nezisková organizace vybraná Evropskou komisí na základě veřejného výběrového řízení, aby spravovala registraci doménových jmen, otevřela dveře žadatelům o registraci. Zpočátku byla možnost požádat o registraci jména v doméně „.eu“ vyhrazena držitelům ochranných známek a orgánům veřejné správy (od 7. prosince 2005 do 7. února 2006). Poté byla registrace umožněna také držitelům jiných „přednostních práv“, mezi které například patří názvy společností a obchodní značky (od 7. února do 7. dubna 2006).
Od 11.00 hodin 7. dubna 2006 si může kdokoli s trvalým bydlištěm v Evropské unii zaregistrovat jméno v nové doméně nejvyšší úrovně .eu. Žádosti se vyřizují v pořadí, v němž byly obdrženy. Občanství některého členského státu EU není podmínkou. Dnes rovněž končí „počáteční období“, během něhož podalo žádosti o jméno v doméně .eu přes 320 000 držitelů obchodních značek, orgánů veřejné správy a držitelů jiných přednostních práv, například neregistrovaných obchodních značek, obchodních označení nebo autorských práv. Orgány a úředníci Evropské unie hromadně přejdou na jména v doméně „.eu“ ke dni 9. května 2006 – Dni Evropy.
„Dnes se konkurenceschopná znalostní společnost v Evropě na internetu značně zviditelní,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka pro informační společnost a média. „Evropa a její občané mohou nyní dát najevo svou vlastní webovou identitu, která bude chráněna pravidly EU. Očekávám, že během prvních několika hodin období volné registrace budou podány tisíce žádostí, čímž se z .eu stane silné doménové jméno se srovnatelným postavením, jako má doména .com.“
Občané, kteří si chtějí zaregistrovat jméno v doméně „.eu“, by si měli vybrat schválenou elektronickou podatelnu. Jejich požadované jméno v doméně „.eu“ by mělo být aktivní do několika hodin. Poplatky za registraci se v EU různí a celková suma (poplatky účtované rejstříkem a elektronickou podatelnou) může být v některých případech pouhých 12 EUR. Registraci jmen nabízejí stovky elektronických podatelen, které si navzájem konkurují, takže zákazníci by si měli nabídky porovnat a zvolit tu nejvýhodnější z hlediska ceny, kvality a nabízených služeb.
Žádosti podané v období volné registrace budou vyřizovány podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ – požádají-li tedy dva žadatelé o totéž doménové jméno, zaregistruje rejstřík tu žádost, kterou přijal jako první. Oproti žádostem podaným v rámci počátečního období budou žádosti podané v období volné registrace automaticky registrovány bez dalších formalit do několika hodin po obdržení.
Kompletní webové stránky orgánů EU (nejrozsáhlejší soubor stránek v Evropě) a e-mailové adresy všech úředníků přejdou do domény .eu k 9. květnu tohoto roku, kdy se slaví „Den Evropy“. Staré a nové adresy budou nadále souběžně fungovat alespoň jeden rok, poté se budou používat pouze jména v doméně „.eu“. Přípravu Komise na .eu vede místopředseda Siim Kallas, který zaštiťuje přechod na „e-Komisi“.
Další informace o postupu podávání žádostí o registraci jmen v doméně .eu a jiných administrativních záležitostech najdete na webových stránkách:
http://www.eurid.eu/en/general/
Zdroj:
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=4091
Vystaveno 24. 4. 2006
Vystavila: K. Rýparová