Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat:Co je to \“PLÁN D\“?, Studium v EU, Vliv EU na život občanů České republiky, Práce v EU, Akuality …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,
přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.
Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:
Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.
Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.
Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá
DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA
www.klubevropanu.cz
Co je to \“PLÁN D\“?
Evropská komise zahájila PLÁN D pro demokracii, dialog a diskusi
Evropská komise zahájila Plán D (demokracie, dialog, diskuse), který položí základy pro širší diskusi o budoucnosti Evropy, k níž by mělo dojít v nadcházejících měsících.
Po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku vyzvali vedoucí představitelé vlád k „období reflexe“, které by umožnilo uspořádat v každém členském státě intenzivní diskusi. Vnitrostátní diskuse musejí být v konečném důsledku řízeny samotnými vládami, zatímco klíčovou úlohou Komise je tento proces usnadnit. „Plán D – demokracie, dialog a diskuse“ vytváří prostřednictvím národních vlád rámec pro diskusi o budoucnosti Evropy ve všech 25 členských státech.
Hlavním cílem tohoto plánu je dosáhnout nové politické shody o správných politikách, které Evropě umožní vyrovnat se s problémy 21. století.
K hlavním prvkům „Plánu D“ patří:
* Vyvolávat diskusi
Všechny členské státy se zavázaly, že uspořádají rozsáhlou celostátní diskusi o budoucnosti Evropy. Tyto diskuse jsou těžištěm Plánu D – Komise v nich hraje spíše pomocnou úlohu a nenahrazuje členské státy.
* Zpětná vazba
Komise připraví postup pro předávání získaných informací. První jednání o obsahu vnitrostátních diskusí by se mělo uskutečnit v dubnu 2006. Dne 9. května 2006 bude uspořádána Evropská konference o budoucnosti Evropy, na níž bude možné shrnout hlavní závěry diskusí. Tento proces by měl vést k vypracování konkrétního plánu pro budoucnost Evropy.
Klíčové iniciativy k posílení dialogu
Komise navrhuje 13 konkrétních evropských iniciativ zaměřených na podporu široké diskuse, účasti občanů a skutečného dialogu o evropských politikách. Komise bude usilovat o to, aby vše probíhalo ve spolupráci s Evropským parlamentem a dalšími orgány EU. Tyto akce budou zahrnovat časté návštěvy komisařů v členských státech, podporu projektů evropských občanů, úsilí o větší otevřenost práce Rady, posílení přítomnosti komisařů v parlamentech členských zemí, vytvoření sítě „Evropských vyslanců dobré vůle“, kteří přispějí ke zviditelnění evropské diskuse, a další podporu projektů na zvýšení volební účasti.
Zmíněné iniciativy budou probíhat během celého funkčního období Evropské komise vedené předsedou Barrosem a budou pokračovat i později.
Studium v EU
Studenti v rámci programu „Erasmus“ dostanou vyšší stipendia
Evropský parlament schválil koncem října požadavek, aby se stipendia pro studenty, kteří využívají evropský program Erasmus, zvýšila z dnešních 150 eur měsíčně (4.500 Kč) na 210 (6.300 Kč) v roce 2007.Stipendia mají ale růst i později, aby se v roce 2013 dostala až na 300 eur (9.000 Kč).
Díky programu Erasmus odjelo uplynulý akademický rok studovat do zahraničí kolem 4.000 Čechů a 1.000 Slováků. Čeští studenti jezdí v rámci programu nejvíce do sousedního Německa, předminulý akademický rok jich tam prostřednictvím Erasmu studovalo přes 900.
Celkově Evropský parlament žádá, aby EU v letech 2007-13 vydala na vzdělávací programy (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig a Jean Monnet) 14,377 miliardy eur, tedy o 757 milionů více, než navrhuje Evropská komise. Poslanci také odhlasovali podstatné zvýšení prostředků pro programy kulturních výměn a na podporu záchrany kulturního dědictví – žádají celých 600 milionů eur na sedm let, což je prudký skok ve srovnání s 236,5 milionu na nynější období 1999- 2006. Evropská komise navrhla 408 milionů.
Vliv EU na život občanů České republiky
EU má podle Čechů na život podstatný vliv
Podle výzkumu agentury STEM, který proběhl mezi obyvateli České republiky na začátku října 2005, se lidé domnívají, že Evropská unie ovlivňuje život u nás víc než je potřeba.
V rámci průzkumu respondenti odpovídali na otázku \“Mají instituce působící na život v naší zemi takový vliv, jaký by byl potřebný?\“ Výčet institucí, jejichž vliv respondenti posuzovali, byl poměrně široký, od obecních a krajských úřadů, přes odbory a vrcholné soudní a státní orgány až po Evropskou unii.
Podle výsledků průzkumu se ideálním představám lidí nejvíce přibližují tři instituce – Ústavní soud, Úřad prezidenta republiky a krajské úřady, jejichž činnost považují z hlediska vlivu na svůj život za přiměřenou. Na opačném pólu se nachází názor respondentů na Evropskou unii.
Názor občanů ČR na vliv EU (%) v roce 2003
* 12 % – příliš malý vliv
* 41 % – přiměřený vliv
* 47 % – příliš velký vliv
Názor občanů ČR na vliv EU (%) v roce 2004
* 11 % – příliš malý vliv
* 45 % – přiměřený vliv
* 44 % – příliš velký vliv
Názor občanů ČR na vliv EU (%) v roce 2005
* 12 % – příliš malý vliv
* 47 % – přiměřený vliv
* 41 % – příliš velký vliv
Zdroj: www.euroskop.cz (STEM, série Trendy 1994-2005)
Práce v EU
Lehčí hledání práce v EU
Čeští zájemci o práci nebo o založení firmy v cizích zemích, budou mít od roku 2006 snazší cestu k uplatnění v zemích Evropské unie. Umožní jim to přístup do podrobné databáze volných pracovních míst v rámci sítě Eures. Ta působí ve dvaceti evropských příhraničních regionech starých členských zemí. Jednadvacátá pobočka a zároveň první na území nových členů byla pod názvem Eures Bavorsko – Čechy založena v Plzni.
Úřady práce, svazy zaměstnavatelů a odborové organizace z Bavorska, Plzeňského a Karlovarského kraje tak po schválení záměru v bruselské centrále zpřístupní v určených centrech zájemcům z daného regionu podrobné informace o poptávce a požadavcích na pracovní síly, volných oborech, dotačních a jiných možnostech firem v jednotlivých oblastech unie.
Zatímco ale jinde takzvaná „Příhraniční partnerství Eures“ poskytují své poradenské a informační služby v podmínkách volného trhu práce, pro Českou republiku platí především ze strany sousedního Německa a Rakouska sedmileté přechodné opatření. Nový člen unie tam zřejmě až do konce dubna 2011 získá práci jen po souhlasu pracovního úřadu, a to jen v případě, že volné místo nelze obsadit někým z místního registru nezaměstnaných.
Takzvaný mzdový a sociální dumping a rostoucí nezaměstnanost zůstávají v Německu stále velkou hrozbou. Má na to nemalý vliv i rušení podniků a jejich přesun za hranice na východ. Problémovou oblastí zůstává v některých regionech například optika či elektro práce.
Eures, kde spolu zasednou bavorské a západočeské odbory, úřady práce i zaměstnavatelé, mohou pomoci problémy nezaměstnanosti řešit. Obavy z masového přílivu laciné pracovní síly a živnostníků po otevření hranic v rozšíření EU se nenaplnily. Z Plzeňského kraje dnes dokonce dojíždí za hranici už jen čtyři tisíce tzv. „pendlerů“ (dojíždí za prací do sousedících zemí), tedy o několik tisíc méně než před lety.
Aktuality
Firemní daně? Evropská unie se inspirovala Slovenskem
Státy Evropské unie by měly mít od roku 2008 společný základ firemních daní. Přeje si to Evropská komise, podle které by měl daňový základ podobně jako na Slovensku obsahovat co nejméně výjimek. Pro české podniky by to znamenalo faktické zvýšení daní, protože by přišly o řadu výjimek, které jim umožňují daně snižovat.
Evropská komise věří, že společný daňový základ usnadní firmám výpočet daní v rámci unie a sníží tak náklady na administrativu. Má také zvýšit konkurenceschopnost firem. Daňové příjmy státních pokladen však nemají být poškozeny.
Komise chce rovněž zjednodušit systém daní z přidané hodnoty. Chce přesvědčit jednotlivé členské státy, že by měly přesunout daňovou zátěž od práce ke spotřebě.
Regule v EU se zjednoduší
Evropské komise má záměr během tří následujících let zrušit, zjednodušit nebo přepracovat na 1400 různých legislativních opatření, pokrývajících 222 základních legislativních oblastí.
Tento plán podléhá ještě schválení Radou ministrů a Evropským parlamentem. Mělo by se jednat především o zjednodušení regulace o nadbytečnosti automobilového průmyslu, či evropské direktivy týkající se požadavků na kvalitu autodílů. Zpřehledněny mají být také směrnice týkající se kosmetického průmyslu. Podobně se zjednoduší legislativa týkající se ochrany pracovníků před účinky azbestu, dopravy nebezpečného materiálu či stavebního průmyslu. Méně složité má pro firmy být také povinné poskytování statistických dat.
Tento návrh je pokračováním kroku předsedy komise José Barrosa a evropského komisaře Verheugena, kteří již na konci letošního září stáhli z projednávání 69 legislativních opatření.
Propagace unijních zemědělských výrobků mimo EU
Evropská komise schválila opatření týkající se informovanosti a propagace zemědělských výrobků EU v třetích zemích. Tato propagace má pomoci nalézt nové trhy a odbytiště pro výrobky členských zemí. Členské státy předložily Komisi k posouzení 25 propagačních a informačních programů. Poprvé se také zapojily nové členské státy včetně České republiky. Patnáct přijatých programů se zaměřuje na USA, Kanadu, Japonsko, Rusko, Ukrajinu, Čínu a Švýcarsko a týká se vína, mléčných výrobků, masa, květin a ovocných šťáv. Vyvolané náklady EU se odhadují na 13 mil. eur (50 % rozpočtu programů).
ČR je v přebírání evropské legislativy stále na konci žebříčku
Česká republika zůstává nejhorším z nováčků v Evropské unii, pokud jde o rychlost přebírání směrnic. V tabulce, kterou uveřejnil generální sekretariát Evropské komise (EK), skončila ČR opět dvacátá v \“pětadvacítce\“, zatímco Slovensko poskočilo z 19. na 11. příčku a dostalo se i nad unijní průměr.
Česká republika měla podle EK zapracovat do svého práva k 4. listopadu 2005 celkem 2631 směrnic, ale do Bruselu nahlásilo převzetí 2594 direktiv. Tedy jen o devět více, než v září, kdy mu chybělo k dokonalosti 30 direktiv. Percentuálně tedy dopadlo ještě hůře, výkon klesl z 98,85 na 98,59 procenta. Unijní průměr nyní činil 98.92 procenta. Hůře než Češi si vedli jen Francouzi, Portugalci, Italové, Řekové a Lucemburčané. Ti skončili v tabulce opět poslední, když jejich výkonu chyběly do 100 procent téměř tři body.
Nejvzornější Litvu dělilo od dokonalosti osm směrnic; žebříčku vévodí s plněním na 99,7 procenta. Na druhé místo postoupilo Polsko, následovalo Německo, Maďarsko, Dánsko a Finsko.
Ačkoliv poslední, červencové srovnání vyznělo pro ČR nelichotivě, během roku bylo manko zmenšeno ze čtvrtiny nepřevedených předpisů o vnitřním trhu na 3,6 procenta, což představovalo druhé největší zlepšení po Maltě.
Vystavila: K. Rýparová