Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Společná měna EU, podnikání a fondy EU, Evropská ústava, DPH, Aktuality …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,
přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.
Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:
Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.
Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.
Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá
DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA
www.klubevropanu.cz
SPOLEČNÁ MĚNA EU
Češi nejsou příliš šťastní z přijetí eura
Více než polovina Čechů podle průzkumu EK není šťastná, že by se měla vzdát své měny a platit eurem. Přitom Češi mají spolu s obyvateli Kypru a Slovinska s eurem největší zkušenosti. Většina Čechů (58 procent) rovněž počítá s tím, že země příjme euro do roku 2010. Vyplývá to z dubnového průzkumu, který zveřejnila Evropská komise v rámci své zprávy o přípravách na zavedení eura v členských zemích mimo měnovou unii.
Pocit neštěstí sdílí s Čechy i Kypřané, Litevci, Lotyši a Estonci. Naopak štěstím musí podle výsledků průzkumu zářit Slovinci, protože 64 procent z nich připravované zavedení eura vítá.
O pozitivních dopadech přijetí eura pro svoji zemi je přesvědčeno 52 procent obyvatel nových členských států, na osobní úrovni pak 46 procent obyvatel. Česká vláda počítá stejně jako většina Čechů s přijetím eura v roce 2010.
Podle průzkumu EK s ekonomy souhlasí pětina Čechů, kteří očekávají přijetí eura až po roce 2010. Naproti tomu například ve Slovinsku téměř všichni (99 procent lidí) počítají s přijetím eura v roce 2008, což souvisí i s úrovní připravenosti země euro přijmout.
Eurobankovky nebo mince vidělo někdy kolem 80 procent Čechů a k placení je použilo přes 60 procent z nich. Největší zkušenost s eury mají Slovinci. Naopak nejméně zkušeností s evropským platidlem mají Litevci a Malťané. Pokud by chtěl někdo poskytovat Čechům informace o euru, pak by tak měl učinit přes Českou národní banku a v televizi.
Česká vláda počítá stejně jako většina Čechů s přijetím eura v roce 2010. Ekonomové ovšem poukazují na řadu problému, včetně deficitu veřejných financí. Proto spíše odhadují vstup ČR do eurozóny na roky 2012 až 2013.
Zpráva EK je již třetí v pořadí. Podle ní přípravy na zavedení eura v České republice probíhají podle plánu
PODNIKÁNÍ A FONDY EU
Fondy EU: Firmy získaly až 600 miliónů
Podle údajů agentury CzechInvest jsou při získávání dotací z evropského operačního programu Průmysl a podnikání z celé České republiky nejčinorodější podnikatelé a firmy z Moravskoslezského kraje.
Na přímých dotacích a zvýhodněných úvěrech dosud podle údajů agentury získali přibližně šest set miliónů korun. Od roku 2004 podali podnikatelé v kraji 611 žádostí, podpora byla zatím přislíbena 363 projektům. Nejvyšší dotace získaly město Třinec, a to 58 miliónů korun, dále pak chemička BorsodChem MCHZ (50 miliónů korun), strojírenská společnost Vítkovice Heavy Machinery (46 miliónů), stavební firma MERKO CZ (téměř 37 miliónů) a výrobce potravinových doplňků WALMARK (19 miliónů korun). Většinou jsou tyto finance využity na rozvoj průmyslových areálů nebo inovace.
V porovnání s ostatními kraji se severomoravské firmy více sdružují a vytvářejí takzvané klastry. O podporu na jejich přípravu a vznik požádalo již 13 subjektů. \“Velký význam přikládají zdejší podniky rozvoji lidských zdrojů a vytváření školicích středisek. V této oblasti si rovněž firmy ze severní Moravy podaly nejvíce žádostí ze všech krajů,\“ upřesnil ředitel ostravské kanceláře CzechInvestu Tomáš Lacina.
Odborníci vítají zájem firem o vytváření vědeckotechnologických parků, jež se mohou stát hybnou silou rozvoje regionu. Záměr společnosti BIC Ostrava byl dokonce vyhodnocen jako nejlepší podnikatelský inkubátor roku v rámci České republiky. Žádosti do programu na podporu průmyslu a podnikání mohou malí a střední podnikatelé podávat ještě necelé čtyři měsíce. Prozatím se v ČR přihlásilo o podporu přes 4000 firem, polovině z nich již byla finanční pomoc přislíbena. Celkem dostanou více než šest miliard korun.
Česká republika může v rámci programu rozdělit 10,7 miliardy korun. CzechInvest předpokládá, že většina prostředků bude rozdělena včas.
EVROPSKÁ ÚSTAVA
EU se dohodla na harmonogramu ohledně ústavy
Proces má mít dvě etapy – návrh na řešení předloží Německo jako předsedající země v červnu 2007, konečný výsledek má být dosažen do druhého pololetí roku 2008, kdy bude unii řídit Francie.
Nejvyšší politici Evropské unie se ve čtvrtek večer \“v zásadě\“ dohodli na základním harmonogramu řešení problému ústavní smlouvy, jejíž ratifikace se zadrhla loni po negativních referendech ve Francii a v Nizozemsku. Sdělily to rakouské diplomatické zdroje.
Proces má mít dvě etapy – návrh na řešení předloží Německo jako předsedající země v červnu 2007, konečný výsledek má být dosažen do druhého pololetí roku 2008, kdy bude unii řídit Francie. Prezident Václav Klaus s ročním odkladem řešení problému ústavy souhlasil.
\“Máme v zásadě dohodu o postupu, nikoli o podstatě věci. Projekt ústavní smlouvy zůstává nedotčen a všechny alternativy jsou možné,\“ uvedl diplomat, podle něhož se členské státy nadále neshodují, zda ústavu pohřbít, schválit tak, jak je, nebo předělat. Pokud by měla být pozměněna, panuje řada názorů na to, do jaké míry.
\“Pětadvacítka\“ se podle stejných pramenů shodla na nastolení \“dvoukolejného\“ postupu, kdy se vedle snahy vyřešit ústavní otázku unie soustředí na dosahování pozoruhodných výsledků v konkrétních projektech podle stávajících smluv. Seznam takových projektů byl předložen státníkům, kteří ho projednají v pátek ráno.
V březnu příštího roku bude v Berlíně při příležitosti 50. výročí podpisu Římské smlouvy, jíž byla založena Evropská společenství, přijato politické prohlášení nejvyšších představitelů členských zemí, které připomene hodnoty unie a potvrdí společný závazek je plnit.
Tyto čtyři směry dalšího postupu jsou obsaženy v návrhu usnesení, který Rakušané předložili.
Většina přítomných byla podle diplomatických zdrojů pro pokračování \“období úvah\“; souhlasili vesměs také s tím, aby se EU pokusila najít cestu ze slepé uličky napřesrok. Nizozemsko, Polsko či Irsko měly pochybnosti o tom, zda je vhodné se již nyní vázat na konečné řešení v roce 2008. Naopak Belgie, Lucembursko či Slovinsko by uvítaly ambicióznější text.
Neprošly návrhy vyzvat země jako ČR, které dosud ústavní smlouvu neratifikovaly, aby tak rychle učinily. \“Způsob a tempo ratifikace zůstává věcí každého,\“ shrnul diskusi na toto téma rakouský diplomat.
Ústavní smlouva byla dokončena v červnu 2004. V říjnu téhož roku ji podepsali nejvyšší politici všech členských i kandidátských států. Jako každá mezinárodní smlouva podléhá ratifikaci ve všech členských zemích a vstoupit v platnost může jedině tehdy, když ji všechny schválí.
DPH
EK potvrdila Česku nižší DPH pro opravy bytů
Evropská komise navrhla umožnit 17 členským zemím, včetně ČR, výjimky na sníženou daň z přidané hodnoty u služeb náročných na lidskou práci.
V případě ČR tak budou do konce roku 2010 ve snížené pětiprocentní sazbě opravy bytů, čištění oken, úklid domácností a domácí pečovatelské služby. Návrh vychází z únorové dohody ministrů financí EU, podle níž mohou mít státy do konce roku 2010 sníženou DPH ve dvou kategoriích služeb náročných na lidskou práci, ve výjimečných případech ve třech.
ČR nakonec prosadila tři oblasti výjimek, které dnes také potvrdila EK. První jsou renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů vyjma materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby. Druhou je čištění oken a úklid v domácnostech a třetí domácí pečovatelské služby. V tomto případě jde například o pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby.
Na všechny tyto služby by se měla nadále vztahovat sazba DPH pět procent. Naopak služby kadeřníků a opraven zůstanou zdaněny 19 procenty. Do této sazby přešly společně s ostatními službami v roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU.
Přehled vyjímek v členských zemích:
Země / Služba náročná na lidskou práci
Belgie – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; opravy bytů starších 5 let
Kypr – opravy bytů, kadeřnické služby
ČR – opravy bytů, čištění oken, domácí pečovatelské služby
Řecko – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; opravy bytů; pečovatelské služby
Španělsko – zednické práce při opravách bytů; kadeřnické služby
Finsko – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; kadeřnické služby
Francie – opravy bytů starších 2 let; čištění oken; domácí pečovatelské služby
Maďarsko – opravy bytů; drobné opravy obuvi, kol a oblečení; domácí pečovatelské služby
Itálie – opravy bytů; domácí pečovatelské služby
Lucembursko – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; čištění oken, kadeřnické služby
Lotyšsko – opravy bytů; kadeřnické služby
Malta – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; domácí pečovatelské služby
Nizozemsko – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; kadeřnické služby; malířské služby a
opravy na bytech starších 10 let
Polsko – drobné opravy obuvi, kol a oblečení; kadeřnické služby; opravy bytů
Portugalsko – opravy bytů; domácí pečovatelské služby
Slovinsko – opravy bytů
VB – opravy bytů (pouze na ostrově Man)
AKTUALITY
Více než třetina občanů EU nemá ani základní znalosti práce s počítačem
V EU25 v roce 2005 nemělo 37 % osob ve věku od 16 do 74 let ani ty nejmenší znalosti práce s počítačem. U žen byl tento podíl o něco vyšší (39 %) než u mužů (34 %).
U členských států, jejichž data jsou k dispozici, průzkum ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Velké rozdíly byly také zaznamenány mezi věkovými skupinami a skupinami s různou úrovní vzdělání.
Z členských států, pro něž jsou údaje k dispozici, neměla více než polovina občanů ani základní znalosti práce s počítačem v Řecku (65 %), Itálii (59 %), Maďarsku (57 %), Kypru (54 %), Portugalsku (54 %) a Litvě (53 %). Naproti tomu počítačem nedotčení občané představovali méně než čtvrtinu populace v Dánsku (10 %), Švédsku (11 %), Lucembursku (20 %), Německu (21 %) a Velké Británii (25 %).
Brusel chce snížit ceny za roaming až o 70 procent
Brusel sáhl k regulaci cen roamingu, protože podle něj operátoři účtují zákazníkům přemrštěné ceny. Sazby za hovory z mobilního telefonu v zahraničí jsou v Evropě zhruba čtyřikrát vyšší než ceny volání doma. A ceny příchozích hovorů jsou podle Evropské komise až o čtyři sta procent vyšší než náklady, které za ně operátoři platí.
Návrh komise má tři hlavní části: zaprvé má být stanoven strop na velkoobchodní ceny, tedy poplatky, které operátoři platí jeden druhému za roamingové hovory.
Zadruhé bude komise nepřímo regulovat i maloobchodní cenu – operátoři nebudou moci zákazníkům účtovat více než velkoobchodní poplatek navýšený o třicetiprocentní marži. A zatřetí, cena příchozího volání nebude moci být vyšší než průměrný náklad na jeho spojení, opět s marží ve výši třiceti procent.
Podle dnešních velkoobchodních sazeb by tak pro roamingové hovory platily zhruba následující stropy: 13,70 koruny za minutový hovor ze zahraničí domů; 9,20 koruny za minutu vnitrostátního volání v cizině a 4,60 koruny za minutu příchozího hovoru.
Návrh nyní musejí schválit členské státy a Evropský parlament. Komise také dala operátorům poslední šanci, aby ceny snížili sami. Po stanovení stropu pro velkoobchodní ceny totiž dostanou ještě šest měsíců, než budou muset snížit i maloobchodní sazby.
Jak by zlevnilo volání z Německa
Letos v březnu podle Evropské komise platili čeští zákazníci za minutu odchozího hovoru z Německa do Česka v průměru 31,50 koruny. Pokud projdou navržená pravidla, minuta volání by nově přišla zhruba na 12 korun.. Za příchozí hovory z domova Češi zatím platí v Německu průměrně 17 korun za minutu. Podle nových pravidel by to mělo být v budoucnu jen 4,50 koruny.
Vystaveno: 18. 8. 2006
Vystavila: K. Rýparová