Petra Hůlová zahájí měsíc čtenářů v Lipníku

Ve čtvrtek 1. března bude číst ze své poslední knihy Strážci občanského dobra spisovatelka a nositelka ceny Magnesia Litera Petra Hůlová. Autorské čtení začíná ve výstavním sále Domečku v 17,30 hodin a je součástí celostátní akce Maraton čtení. Fotogalerie Na besedě bude vyhlášen Čtenář roku Městské knihovny Lipník nad Bečvou za rok 2011, který postoupí dále do krajského kola soutěže. Výherce celostátního kola bude vyhlášen na předávání cen Magnesia Litera. Na cenu jsou nominováni nejvěrnější čtenáři knihoven. Prozaička Petra Hůlová se narodila 12. července 1979 v Praze. Je absolventkou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, na níž vystudovala obory kulturologie a mongolistika. Pobývala mj. v Mongolsku a ve Spojených státech amerických. Žije v Praze. Petra Hůlová je laureátkou Magnesie Litery za objev roku (2003), Ceny Jiřího Ortena (2007) a Ceny Josefa škvoreckého (2008). Učí, je vdaná a má dvě děti. Autorčina prvotina s komorním, záměrně retrospektivním a poněkud kuriózním názvem Paměť mojí babičce (2002) zaujala po svém vydání značnou část české kulturní veřejnosti: Na jedné straně se v ní představila nesporně nadaná mladá prozaička, na straně druhé bylo téma, které si Hůlová vybrala, v tuzemském literárním kontextu nepochybně neobvyklé: Vyprávěla totiž o životě v „exotickém” Mongolsku a zejména o osudech několika generací mongolských žen, žijících ve vesnicích mezi pásy pouště nebo v městech. Petra Hůlová se z valné části zaměřila (v duchu evropské literární tradice) na mongolskou „každodennost”, čili i na demografický fakt prolínání několikeré etnické populace a tudíž i na schopnost a způsobilost respektovat (nebo naopak nerespektovat) konkrétního „druhého” člověka. Text je prostoupen slovními obraty v mongolštině. V druhé próze Přes matný sklo (2004) nás vede do prostředí obyčejných lidí, žijících v poválečném Československu a pak v polistopadové České republice jejichž vztahy jsou poznamenány obapolným neporozuměním, zbavováním se odpovědnosti, pozvolnou, ne-li naprostou ztrátou vlastní tváře či identity. A byť se snaží konat dobro, ne vždy se to povede. Hůlová se vyslovila k citovým problémům současnosti, základní osou jejího vyprávění jsou postoje generace rodičů a prarodičů: tedy jednak pokolení společensky stigmatizovaného únorem 1948, jednak pokolení traumatizovaného srpnem 1968 a dubnem 1969, v obou případech odsouzeného k statickému pojetí dějin a k pasivní životní filosofii. Cirkus Les Mémoires (2005) je další dílo nadané autorky, jehož děj se odehrává ve Spojených státech Amerických, kde také autorka pobývala. Umělohmotný třípokoj (2006) získal cenu Jiřího Ortena a byl zdramatizován Viktorií Čermákovou pro divadlo La Fabrika pod názvem Česká pornografie. Stanice Tajga (2008) vypráví o tom jak se žilo v ruské tajze. Cena škvoreckého. Strážce občanského dobra (2010) šestá kniha vypráví v monologu mladé dívky o době totality, sametovém převratu a prvním desetiletí po něm. Překvapivě výstižné postřehy se s narůstající fabulací otupují. Slovesně suverénně zvládnutý literární útvar.Při besedě s autorkou se kromě jiného návštěvníci mohou dovědět i o připravované nové knize, která by měla vyjít letos na jaře. Informace převzaty z http://www.spisovatele.cz/petra-hulova, http://www.czechlit.cz/autori/hulova-petra/