aneb Proč jsem se ujala „sepisování omylů a bludů“ o jednom vlastivědném časopise a jeho protagonistech. To je tématem listopadové přednášky „Hosta v knihovně“, která se uskuteční ve čvrtek 10. listopadu od 18,00 hod. ve výstavním sále Domečku Historička Muzea Prostějovska v Prostějově Michaela Kokojanová nabídne jednak poznatky, k nimž dospěla kdysi jako elév historického řemesla, jednak přiblíží návraty k tématu spjaté s aktivitami přerovského muzea z počátku třetího tisíciletí. Ač uplynulo dlouhé období od vydání posledního čísla, zájem o tento časopis v knihovnách neupadá a soukromí vlastníci si ho nesmírně cení. Časopis doznal i elektronické podoby díky projektu Hranická historická knihovna, který naleznete na http://www.historie.hranet.cz/zk.htm. Historička přednášku obohacenou obrazovou prezentací představuje slovy: „šest desetiletí již uplynulo od okamžiku, kdy si čtenáři zalistovali čerstvým výtiskem vlastivědného časopisu Záhorská kronika. Není to první přestávka v jejím bytí – pod taktovkou svých redaktorů a vydavatelů Františka Přikryla, Antonína Sehnala a Antonína Frela, podporována zájmem četných příznivců vycházela Kronika v letech 1891-1911, 1925-1941 a 1946-1950. Ačkoliv naše „elektronická“ současnost naději na další zmrtvýchvstání právě nevzbuzuje, lze kupodivu konstatovat, že časopis si okruh ctitelů a aktivních uživatelů uchovává dodnes.“ „Sepisování omylů a bludů“ – zkrácený a lehce parafrázovaný výrok z dopisu jednoho z nejvěrnějších průvodců-spolutvůrců Kroniky, jímž se marně pokusil přimět Antonína Frela, aby sám zhodnotil své redakční dílo, bude figurovat nejen v podtitulu, ale i jako leitmotiv setkání nad Záhorskou kronikou, k němuž zve od 18. hodiny Městská knihovna v Lipníku nad Bečvou.Fotogalerie
